3.základní škola
          Zábřeh
      Školská 406/11, okres Šumperk

Kyberšikana

Termínem kyberšikana označujeme nebezpečné komunikační jevy realizované prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (např. pomocí mobilních telefonů nebo služeb v rámci internetu), jež mají za následek ublížení nebo jiné poškození oběti. Toto ublížení či poškození může být jak záměrem útočníka, tak důsledkem např. nevhodného vtipu, nedorozumění mezi obětí a útočníkem, nedomyšlením důsledků jednání ze strany útočníka atd. Oběť je poškozována opakovaně, ať už původním útočníkem či osobami, které se do kyberšikany zapojí později. Kyberšikana je druhem psychické šikany.

Rozdíl mezi šikanou a kyberšikanou

Kyberšikana úzce souvisí s šikanou. Zatímco klasická šikana se může projevovat jak fyzickými útoky, tak útoky psychickými, kyberšikana se odehrává pouze v psychické rovině. Kyberšikana se projevuje především ponižováním, nadáváním, urážením, zastrašováním, vyhrožováním, vydíráním, obtěžováním a pronásledováním oběti, což jsou typické projevy psychické šikany. Útoky se však odehrávají ve virtuálním prostředí. Útoky mohou být intenzivnější, dlouhodobější, uživatelé ICT mohou z utrpení oběti dokonce udělat masovou zábavu. Trauma způsobené oběti z tohoto pohledu může být nepředstavitelné. Je již známá řada kauz, kdy oběti tento extrémní tlak dohnal až k psychickému zhroucení a v některých případech dokonce až k sebevraždě.
Na rozdíl od běžné šikany kyberšikanu nemůžeme dopředu očekávat. Obětí kyberšikany se tak můžeme stát kdykoliv a kdekoliv. Stačí, když budeme připojeni k internetu nebo mobilní síti (GSM) a útočník může zaútočit i ze vzdáleného místa, např. ze svého domova.
Dalším rozdílem mezi oběma formami je identita útočníka. V případě kyberšikany je útočník většinou skrytý za přezdívkou, tzv. „nickem“, nebo jiným neurčitým identifikátorem. Taktéž si útočníci speciálně pro tyto případy zřizují např. novou emailovou schránku, nové telefonní číslo, aby jejich totožnost zůstala co nejvíce utajena. Takto skryti v anonymitě jsou útočníci agresivnější, zákeřnější, krutější a používají metody, které by v případě šikany, kdy je totožnost útočníka ve většině případů známá, neuskutečnili. To vše pod dojmem nepolapitelnosti z anonymity.
Stejně jako je tomu u původců kyberšikany ani u jejich obětí nezáleží na věku, pohlaví, fyzické síle, postavení v sociální skupině či úspěšnosti ve společnosti. V elektronické komunikaci jsou výše zmíněné aspekty potlačeny a nemají takový význam, jako při komunikaci tváří v tvář. Oblíbený spolužák ve škole, který se těší přízni hodně kamarádů, se obětí šikany stane zřídka, ovšem v ICT světě je stejně zranitelný jako všichni ostatní. Zabránit výhružných emailům nebo smskám v tomto případě kamarádi nemohou.
Mnohdy se běžná šikana prolíná s tou kybernetickou.
Oběti tradiční šikany se často stávají také oběťmi kyberšikany, která je v této souvislosti posunem šikany o krok dál. Tyto děti lze považovat za zvláště ohroženou skupinu, neboť vzhledem ke svému slabému sociálnímu statutu mají obvykle velmi málo kamarádů, což často kompenzují navazováním rizikových vztahů na internetu. Na virtuálním prostředí se pak lehce mohou stát závislými. Vzhledem k tomu, že se soustředí mnohem více na budování virtuálních vztahů, útoky vycházející z tohoto prostředí jsou pro ně bolestnější než pro děti, které vztahy budují spíše v reálném světě.

Jak se chránit před kyberšikanou a jak se bránit kyberútokům?

V současné chvíli neexistuje způsob, jak se 100% chránit před kyberšikanou a jejími útoky. Riziko můžeme pouze snížit a to díky používání a dodržování následujících pravidel:
  • respektovat ostatní uživatele
  • nebýt přehnaně důvěřivý
  • nesdělovat citlivé informace, které by mohly být zneužity
  • seznámit se s pravidly služeb internetu a GSM sítí
  • seznámit se s riziky, které souvisí s elektronickou komunikací
Jak již bylo uvedeno výše, 100% ochrana před kyberútoky neexistuje - hovoříme o situaci, pokud využíváme internetových a mobilních služeb. Riziko se dá za dodržování určitých pravidel pouze snížit. Jak tedy postupovat v případě, že se staneme obětí kyberšikany? Následující rady Vám mohou pomoci odradit útočníka od dalších útoků případně snížit intenzitu útoků a jejich případný dopad na Vás. Jedná se o:
  • ukončení komunikace
  • blokování útočníka
  • identifikace útočníka
  • oznámení útoku
  • nebýt nevšímavý
  • podpořte oběti

Nejčastější projevy kyberšikany

Kyberšikana se může projevovat různým způsobem. Kyberútoky mohou být realizovány dlouhodobě i krátkodobě, s rozdílnou intenzitou a s využitím velkého množství nástrojů. Útočník při napadání ostatních velmi často kombinuje více typů útoků. Mnohdy kyberšikaně může předcházet i klasická šikana. Mezi nejznámější projevy patří:
  • publikování ponižujících záznamů nebo fotografií
  • ponižování a pomlouvání v rámci sociálních sítí, blogů nebo jiných webových stránek
  • krádež identity, zneužití cizí identity ke kyberšikaně nebo dalšímu sociálně patologickému jednání
  • ztrapňování pomocí falešných profilů
  • provokování a napadání uživatelů v online komunikaci, především v rámci veřejných chatů a diskuzí
  • zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť
  • vyloučení z virtuální komunity
  • obtěžování
Mezi další projevy kyberšikany řadíme i projevy tradiční šikany posílené o využití ICT, např.:
  • dehonestování (ponižování, nadávání, urážení)
  • vyhrožování a zastrašování
  • vydírání
  • očerňování (pomlouvání) a další
K těmto projevům jsou zneužívány především SMS zprávy, emaily, chat, diskuze, ICQ, Skype, blogy, sociální sítě nebo jiné webové stránky.